Pojďme si nejdříve vysvětlit základní pojmy a procesy:

Co jsou volné radikály a jak vznikají

Volné radikály jsou v podstatě atomy či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů, tedy s jedním elektronem navíc. To je činí vysoce nestabilní a reaktivní. Takovéto atomy se rychle navazují na další, kterým berou po jednom elektronu, a tak i je přeměňují na volné radikály. To spouští řetězovou reakci.

Volné radikály se tvoří jako vedlejší produkt látkové výměny, když se působením kyslíku rozdělí molekuly, které obsahovaly slabá spojení atomů a jejich elektrony se tak začnou snažit vázat na ostatní.

Vzniklé radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a tím, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul, poškozují buňky našeho organismu.

Tvorba volných radikálů je tedy primárně způsobena kyslíkem – prvkem, který nutně potřebujeme pro život. Produkci volných radikálů se tedy nedá úplně zabránit.

Ne všechny volné radikály jsou ale „zlé“. Některé tělo samo používá pro boj s mikroby a patogeny.

Co zapříčiňuje vznik volných radikálů

Tvorba volných radikálů se v našem těle děje běžně v přirozeném procesu. Existují ale vlivy, které dokáží produkci volných radikálů několikanásobně zvýšit, a na které už tělo samo nestačí. Jsou jimi:

• Cigaretový kouř
• Znečištění životního prostředí
• Radiace
• Drogy a alkohol
• Pesticidy
• Průmyslová rozpouštědla
• Ozón

Často se dočtete, že i cvičení způsobuje vznik volných radikálů. Ano, je to pravda, ale jedná se o normální proces v lidském těle, na který tělo reaguje samo zvýšenou tvorbou vlastních antioxidantů. U vnějších škodlivých vlivů to tak bohužel nefunguje.

Co volné radikály způsobují

Volné radikály poškozují či ničí buňky, což vede ke vzniku různých nemocí. Volnými radikály jsou ohrožené všechny buňky, které ke svým procesům potřebují kyslík. Nejhorší volné radikály jsou schopné v jádrech a membránách buněk zničit molekuly nukleových kyselin, proteinů, sacharidů a lipidů. Volné radikály atakují tyto důležité makromolekuly, což vede k narušení rovnováhy.

Mutace a ničení buněk pak vyústí v srdeční choroby, různé typy rakoviny, či předčasné stárnutí. Přemíra volných radikálů také přispívá ke zhoršení zánětlivých stavů a přitížení, pokud zrovna organismus bojuje s infekcí.

Tělo má svůj vlastní obranný mechanismus proti tvorbě a šíření volných radikálů – antioxidanty.

Tělo si s volnými radikály dokáže poradit, ale potřebuje vaši pomoc.

Role antioxidantů

Antioxidanty jsou molekuly, které se spárují s volnými radikály a zastaví tak nebezpečnou řetězovou reakci. V podstatě „darují“ jeden svůj elektron radikálu, čímž zastaví jeho ničivé tažení.

Antioxidanty jsou výjimečné svou schopností stability i bez jednoho elektronu. Tedy tím, že se podělí o jeden svůj elektron s volným radikálem, se zároveň samy nepromění ve volný radikál.

Naše tělo se umí samo bránit volným radikálům, především díky tvorbě enzymů s antioxidačními účinky. Jejich počet však není neomezený. Zejména pokud jsme vystaveni škodlivým faktorům, potřebujeme získat zvýšenou dávku antioxidantů ze stravy.

Hlavní antioxidanty, mezi něž patří např. vitamín C a E, beta karoten a selen, si už tělo vyrobit neumí. Je tedy nutné je dodat v jídle.

Vitamín E – nejběžnější antioxidant, vůbec nejefektivnější v přerušení řetězové reakce volných radikálů

Vitamín C – nejúčinnější při boji s volnými radikály způsobenými kouřením či znečištěním. Současně se podílí na recyklaci vitaminu E jako antioxidantu

Oxidační stres

Poslední termín, který je vhodné znát. K oxidačnímu stresu dochází, když nastane nerovnováha mezi produkcí volných radikálů a schopností těla vyrovnat jejich škodlivé účinky neutralizací antioxidanty.

Jak si zajistit přísun antioxidantů

Nejlepší cestou, jak si zajistit dostatečný přísun antioxidantů, je vyvážená strava, která obsahuje dostatek ovoce a zeleniny. Vitamíny a doplňky stravy se příliš nedoporučují, jen když není jiné volby. Jejich účinek je totiž podstatně slabší.

Konzumací superpotravin, které jsou jen přirozeně vysušené a neprošly chemickými procesy, si také zajistíme zvýšený přísun antioxidantů. Z našich superpotravin mají nejsilnější antioxidační účinky Spirulina, Chlorella a Acai:

Spirulina

Spirulina je jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů beta karotenu, významného antioxidantu. Beta karoten se v našem organismu přeměňuje na vitamin A. Beta karoten má příznivé účinky na imunitu, zrak, kůži, tvorbu kostí a zubů.

Chlorella

Chlorella má sice o něco méně silné antioxidační účinky než Spirulina, i tak je ale stále významným zdrojem antioxidantů. V menším množství také obsahuje beta karoten, dále také vitamíny C a E.

Acai

Acai obsahuje širokou škálu všech nejdůležitějších antioxidantů, jako např. vitamín C, E a A. Dle stupnice antioxidační kapacity ORAC má Acai nejvyšší obsah antioxidantů ze všech druhů ovoce.

Nejlepší přísun antioxidantů si zajistíte konzumací ovoce a zeleniny.

Pojďme si to vše ještě shrnout. Volné radikály se v našem těle tvoří přirozenými procesy i působením vnějších škodlivých vlivů. Pro zachování rovnováhy organismu potřebuje tělo vyprodukovat antioxidanty, které volné radikály zneškodní. Některé enzymatické antioxidanty si tělo vyrobí samo, další ale musíme dodat ze stravy. Když počet volných radikálů převýší počet dostupných antioxidantů, dostaví se oxidační stres a dochází k poškození a ničení buněk.

Zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6]