Nenápadné, ale zákeřné. Plísně můžou náš život ovlivňovat mnohem více, než si myslíme. Přečtěte si, v čem jsou nebezpečné a jak s nimi pořádně zatočit.
Plísní se označuje typ hub, které tvoří souvislé pokrytí vrstvou tzv. Mycelia, ze kterého pak vyrůstají vlákna uvolňující škodlivé spory. Mimochodem, v tomto článku se nebudeme zabývat houbami. Houbaři, můžete přestat číst :)
Plísně jako takové jsou neškodné. Některé typy plísní však vylučují mykotoxiny, toxické substance, které způsobují lidem a zvířatům nemoci, v krajním případě i smrt. Nejnebezpečnější jsou celé plísňové kolonie, jejichž společný efekt produkuje mimořádně silné toxiny.
Různé typy plísní mohou vylučovat ty samé mykotoxiny a zároveň stejné plísně můžou vylučovat různé mykotoxiny. Není tedy snadno rozpoznatelné co je ještě relativně bezpečné a které plísně se pyšní obzvláště silnými mykotoxiny. Záleží totiž na příliš mnoha faktorech, např. na povrchu, na jakém plíseň roste, v jaké teplotě, pH, vlhkosti a dalších faktorech, které ani vědcům nejsou dosud známé.
Platí tedy jedno základní pravidlo – držte se od jakýchkoli plísní na míle daleko!
Dlouhodobé vystavení se plísním, většinou tedy v budovách, může mít různé symptomy. Pouhé vdechnutí plísňových spór (výtrusů) může přivodit příznaky jako únava, bolesti hlavy, v horším případě i zvracení a průjmy zdánlivě bez příčiny. Nejhůře na toxiny produkované plísněmi reagují děti, starší lidé, alergici, astmatici a také jedinci s oslabeným imunitním systémem.
Knihy v takovémto stavu by měly rovnou letět do kontejneru.
Plísně můžou hrát všemi barvami – ať už jsou bílé, černé, zelené, nebo dokonce oranžové a fialové. Plísňové pokrytí rozpoznáte snadno. Vyskytne se ve vlhkém prostředí, s teplotou nad 4 °C.
S plísní na jídle už přišel do styku každý z nás, zejména na ovoci či zelenině. Vesele plesniví také zbytky od jídla. Zapařené místo na rajčeti, které jste nechali pár dní sedět v misce, se stává ideálním podhoubím pro plísně.
V budovách najdete plísně ve vlhkých sklepech, ve špatně odvětrávaných prostorech jako skříních, za skříněmi apod. Plísně mohou prospívat taky pod tapetami. Daří se jim v koupelnách na dlaždicích a zdech sprchových koutů, v prádelnách... I v kuchyních bývá často příznivé prostředí pro plísně všeho druhu, hlavně tam, kde se skladuje jídlo a kde se dlouhodobě udržuje vlhkost.
Některé budovy oplývají plísněmi i ve ventilacích, kde se k nim jako uživatel bytu či kanceláře jen těžko dostanete. Neviditelné šíření toxických spor je mnohem nebezpečnější než když doma identifikujete plesnivý flek, který následně můžete hned zlikvidovat.
U plastových oken má plíseň ideální prostředí, zejména pokud moc nevětráte.
„Ideální“ je, když plíseň vidíte. Pokud však bojujete s nejasnými příznaky a žádný flek na zdi se nedá podezírat, je řešení mnohem složitější. Musíte prozkoumat všechny zdroje, odkud k vám proudí vzduch. Tedy například i světlík.
U plísně v budovách budete muset plíseň ze zdi či jiného povrchu řádně seškrábat, místo ošetřit a pak natřít speciálním protiplísňovým nátěrem. Na trhu jich už je naštěstí dostatek, stačí se poptat ve Vašem oblíbeném hobbymarketu.
Vracení plísní zabráníte také zajištěním dostatečného proudění vzduchu kolem postiženého místa a odstraněním zdrojů přílišné vlhkosti.
U jídla stačí vyhodit. Neodkrajujte viditelně plesnivou část zeleniny či ovoce, vyhoďte je celé. Plíseň prorůstá i dovnitř a co není okem pozorovatelné může stále být napadeno.
Věnujte pozornost vlhkosti ve Vašem domě či bytě. Obzvláště jestliže například sušíte prádlo na šňůrách či sušáku v pokoji, jestliže intenzivně žehlíte... pak alespoň často větrejte. O to více máte-li plastová okna, která blokují jakékoli proudění vzduchu.
Vlhkost ve vzduchu uvnitř vašeho bytu či domu by neměla překročit 60%. Pokud se vám podaří vlhkost udržet pod touto hranicí, plíseň by se neměla tvořit. Vlhkost změříte jednoduše hygrometrem, levným přístrojem, který seženete v každém obchodě pro kutily či železářství.
V kanceláři nebo i doma může plíseň také bujet ve ventilačních systémech, šachtách apod. Pokud máte důvodné podezření, je zapotřebí zavolat odborníky.
Bohužel i jídlo může být (a často bývá) kontaminováno. Kupujte čerstvé ovoce a zeleninu, vyhněte se zlevněným oříškům. Po příchodu domů ovoce a zeleninu skladujte v místě, kde proudí vzduch, nebo v lednici.
Zvětšená je i docela hezká.. nenechte se ale zmást nevinným vzhledem.
Jestliže jste byli delší dobu vystaveni plísňovým sporám, vašemu organismu více než prospěje detox. Samozřejmě až po odstranění původu plísně! Chlorella je vůbec nejdoporučovanější superpotravinou pro očištění organismu, a pomůže tak vyplavit z těla i mykotoxiny.
Plísně jsou však i prospěšné. Podílí se totiž na rozkladu odpadu. Také lidstvu přínosný penicilin je vlastně plíseň. Bez plísní by neexistoval hermelín ani sójová omáčka.
Nikdy nepochybujte o tom, že by malá skupina otevřených lidí mohla změnit svět. Ve skutečnosti je to jediná věc, která ho kdy změnila.